Květen 2009

Milý H****

31. května 2009 v 21:02 | Přidáme půl kila pepře a zamícháme |  Inspirace Kurdtem
Je to docela dlouho, co jsme si vše "vyříkali". V úvozovkách. Protože neumíš s člověkem mluvit naživo, ale nejraději bys všechno vyřešil před sms a počítač, že?
Jo, seš uplně jinej, když tě potkám. Pořádně se s tebou nedá bavit, vypadá to, že nemáš zájem a potom všechno svádíš na to, že jsi zrovna neměl náladu. Hej, tohle je holčičí výmluvaa.:D Ovšem když se naleješ, tak to jo....to by se ti mluvilo, viď? Mluvilo, ubližovalo, líbalo....oh, hodnej kluk.
Ale ok, řekli jsme si, že jsme kámoši a asi sem to zavinila i já tim maturákem. Měls právo. Teď máš holku, docela dlouho jsem se s tim srovnávala, proto ta pauza, kdy jsme se asi tři měsíce nebavili. Škoda ztracenýho času. Nicméně když jsem si zvykla a začala vám to přát, protože vám to fakt slušelo, tak jsem se dozěděla, že s tebou slečna slušně vysírá. Ne tak jako ostatní tvý bejvalky (ano, včetně mě), ale krutějc. Co bys řekl tomu, že odjela na nejbližší diskotéku a tam se vyspala s neznámym klukem...aniž byla nalitá...hmm, hezky si holka ztratila své poprvé (a to už i to moje snad bylo hezčí, i když nevim...časem člověk zapomene). Jo, řekla bych ti to, ale ty bys nevěřil....takže teď budu neskutečně sobecká a neřeknu ti nic - nechci ztratit zas to těžko vybudovaný kamarádství. Nechám tě ve sladké nevědomosti, kdy na ní koukáš jak na bohyni. Nechám tě v tom pěknym stavu zamilování. Stejně jednou ta facka přijde, ale ne teď a ne kvůli mě.

Whatever, whatever

12. května 2009 v 21:28 | Přidáme půl kila pepře a zamícháme |  Kouř cigaret (denní postřehy)
A tak se člověk učí jak dement....a stejně je to nahovno...
si permutuje celý odpoledne...a kombinuje...
a taky pravděpodobnosti....
a pak si projde těch 100 stránek...
pak se vrátí na začátek a nevííí xD

a chce bejt starej, šťastnej člověk...
a když ne starej a šťastnej, tak aspoň jednou chce zkusit bejt absolutně šťastnej...
a sere ho, že si začal zpívat "jsem šťastnej jako blecha"...x)
nenaděláš nic...

a pak se ten člověk (imaginární..říkejme mu Džejms) ráno zase prubudí...
a pak zase usne...
a pak ho probudí maminka...
Džejms si povzdechne, ale vstane....jenže se mu nechce z těch hezkej snů
zas do pitomý blbý pitomý reality....

a pak bude psát čtvrtletku xD