Únor 2011

Hromadný dopis ničení

24. února 2011 v 18:50 | chro chro |  Inspirace Kurdtem
Tento dopis je adresován mé hlavě, mému žaludku, domácímu souboru malých otravných trpaslíků (kteří mi do vnitřku lebky neúnavně mlátí kladivem), společnosti prázdných flašek, společnosti hodných přátel, přednášce (která se nekonala) a hlavně semestru, kterej bude plnej nehorázný buzeraci a tvrdý práce. A abych nezapomněla tak pánovi ve svoze, jehož vzhled a chování mi připadalo jako Márdi za patnáct let.
Moje hlavo, můj žaludku, ač to tak občas nevypadá (a v posledních dnech fakt nevypadá), tak vás mám ráda a v nejbližší době vás nechci utopit v alkoholu. Ráda bych se omluvila hlavně kvůli ranním stavům, protože vám dávám sakra zabrat a chtělo by to se aspon jednou vyspat (navzdory týhle větě teď v klídku usrkávám kafe). Můj plán vyspat se aspoň o víkendu bohužel taky krachnul, takže pokud přežijete, budu vám vděčná. Přece jen, jedeme v tom spolu.
Milí trpaslíci, nedá se nic dělat, musim s pravdou ven. Jste to nejotravnější, co mě mohlo v dané době potkat. Víte, silně mi vyhrocujete vztahy s mou hlavou, které jsou i tak dost špatný bez vás. Nejen že tý hlavě lezu na nervy, nemůže se se mnou snýst v jedný místnosti, kvůli mě se nevyspí, ale vy do ní ještě po ránu mlátíte, zrádci! Aby bylo jasno, tímto jste u mě skončili a časy, kdy jsem vás tolerovala jsou nenávratně pryč. (při poslední větě prosím, aby si mí imagiární čtenáři představili děsivou melodii a silný vítr ve vlasech, prostě trochu apokalypsa.)
Drahé flašky, flaštičky a petky! Jsem ráda, že se u mě na koleji scházíme v tak hojném počtu. Vím, že v úterý ráno ty pohledy páňbaby jedna a páňbaby dvě nebyly nic příjemnýho, jenže nemůžu zaručit, že se to nebude opakovat....obzvlášť s těma bonzákama, co na koleji bydlej. (imaginární čtenáři jistě nechápou, ale dozvěděj se.)
Milovaní přátelé! Dííík! I přesto a i proto, že děláme bordel, rušíme noční klid (následkem čehož na nás lidi bonzujou, následkem čehož se ráno probudím nade mnou stojí dvě "vychovatelky" s úmyslem seřvat mě a ještě pozorujou flašky od rumů a vín), zapalujem mobily, čůráme (klučičí část) z balkonu, vlastně pořád jen pijem, kravíme, ječíme, skákáme, zpíváme, ráno chytáme zelenou barvu a je nám zle, dík!
Přesnáško, ano - ty co ses nekonala. Ještě, že ses nekonala.
Na řadě je semestr. Tak toho tzv. kurva prosim, ať se dá. Jinak se nedám já. A moje hlava na mě bude nasraná na věky.
A vy pane "márdizapatnáctlet", doufám, že vás ještě potkám! A vezmu si vás za muže.xD

Fandóóó

16. února 2011 v 11:54 | chro chro |  Kouř cigaret (denní postřehy)
Hou hou,
musím podoknouti, že se mi tu na mém blogíísku, mucísku vyskytlo spoustu malých otravných červů, kteří mi to tu zasíraj reklamama.:D Poté, když je člověk seřve na jejich blogísku, mucísku, že jsou předpubertální paka, tak se vztekaj a kritizují mi můj "nudný blog", posílají mě doprdele a nazývají kozou xD. Přemýšlím o nějakym velkym spamu typu "Rihanna je fůůůj" do jejich komentářů.xD Ale to až budu mít čas na podobné vylomeniny, haha. Včera jsem dodělávala mou osmistránkovou esej na část knihy od Junga a víte, že je to sakra zajímavý?:) Celkem mě to překvapilo, jen bych chtěla znít ty jeho vědecký metody, po kterých je schopen tvrdit takový věci.xD
Co bych vám ještě napsala. Jo, v sobotu kamarádka slavila narozeniny v nějaký vesničce, tak jsem se tam nakýblovala a ejhle, nikoho neznala. Já myslela, že umřu...popravdě se se mnou nikdo nebavil, jen dvě slečny se mnou prohodily pár slov (a díkybohu za ně, jinak bych tam umřela věkem). Takže jsem tankovala rum a kouřila. Myslim, že jsem musela vypadat dost pochybně, jak tam sedim mezi neznámýma lidma, leju do sebe rum a kouřim jednu za druhou.xD Nicméně pak se tam jakousi náhodou dostali dva staříci kolem 60ti, kteří se se mnou chtěli baviti až moc. Za chvíli do mě jeden hustil, že se mám učit jazyky, že titul je mi k hovnu a bláblá. Druhej mě pobídl, ať mu řikám Fando xD. Takže jsem mu řikala Fando a snažila jsem se, ať přehodnotí svůj názor vzít si mě domu, což nakonec vyšlo, protože jsem ho nasrala tim, že jsem nechtěla hrát prší.xD U kámošky doma pak její bratr vytuhnul na záchodě a já sebou třískla u nich ve sklepě.
Příští týden mi na muni opět začíná škola, takže teď mám náplň práce nic nedělat. Teda, musim vyžehlit, takže se jdu převlíct z pyžama.xD
Jou, v pátek mě čeká pití červeného vína a malibu u sestřenky a v sobotu maturák kamaráda. Takže hlava mě bolí už teď. Teda, doufám, že to vyjde, protože teď jsem dvě noci za sebou nespala a dusila se. To je ale pohodička, co? Kamiléé xD

Já bych to vyprala na čtyřicet.

11. února 2011 v 17:29 | chro chro |  Kouř cigaret (denní postřehy)
Taak!:)
Poslední dobou žiju trochu ve shonu, takže dny, kdy nespim vůbec se střídaj s těma, který prospim celý.:D Jsem buď děsně unavená, nebo přespaná (a to taky neni dobrý:D). Začla bych tím, že mám po zkouškovym! Jupí! Gratulace přijímám v kteroukoliv denní dobu; stejně tak pozvání na povečko.:D
Poslední zkoušku jsem psala minulý pondělí. V neděli jsem přijela do Brna, kde na mě čekal spolužák a jeho přítelka, že se budem učit. Šli jsme k němu na byt a znáte to. Rum, rum, rum.:D Víno. Pak přišel další spolužák, že se bude učit s náma. Samozřejmě s flaškou v ruce. Další zážitky mám trochu rozmazané - piškoty, ponožky, noutbuk, slivovice, anarchie, pálení plastů a slivovice, noční rozvoz a konečně spánek. Druhý den pak zkouška, která dopadla za A!:) Uznejte, jsem buď štěstíchytnej vůl nebo geniální alkoholik.:D
V pátek jsem zašla do hospůdky s holkama a skončila jsem v baru s klukama. V sobotu pak sestřenčinej maturáček - to jsem skončila opět v baru a šla spát v půl 7, tedy zhruba tehdy, kdy naši vstávali.:))
V úterý jsem sebrala mou drahou M. a dotáhla jí do Brna. Původní účel byl prohlídnout školy, kam M. chce. Jénžéé jsem zakempily u mě na koleji a do rukou se nám dostal gin.:D Večer pak hospůdky a krásný noční posezení na Petrově.:) Za zmínku stojí taky naši drazí dva slováci, jichž jsme se nemohla zbaviti.:D Noční návrat cca ve 4 hodiny. Víte, že není nejlepší nápad rozhodnout se, že nebudete přece čekat DESET minut na noční rozvoz, ale že ty 4 km dojdete rychlejc pěšky? Omyl..moje nožičky v gládách by mohly povídat. (M. mi je pak musela dokonce sundavat, protože jsem sebou sekla v předsíňce a odmítala se hnout).
Poté přišel osudový včerejšek aneb jak chro chro prala. Dávám si takhle prát prádlo a pohodička. Sednu ke kompu a pařim icytowera (to víte, jsem pařmen jak prase) a tu najednou cítim kouř. Logicky jdu do kuchyně, kde si ohřívám jídlo, ale běda! Odtud to nešlo. Nastražila jsem tedy čmuchací buňky, které mě zavedly do koupelny. Všude čoud, pračka lehce chytá červenou barvu. Tak jsem jí vypla, trochu pocintala vodou, pustila větrák a uklidila bordel okolo. Byla jsem na sebe pyšná, jak jsem vyřešila situaci, jen jsem trochu kašlala. Najednou se rozletěly dveře od pračky, všude kromě čoudu byla taky voda a prádlo. Já mezitim stála a celkem se hihňala. Poté se mi podařilo vše odklidit, ale co to?! Cítím zase kouř. Ano, správně, kouřilo se z větráku. ANeb povedený den!:D Vzpoura domácích spotřebičů! Fakof.