Červenec 2011

Krabicová realita

27. července 2011 v 14:46 | chro chro |  Šuplík marihuany (dementní postřehy)
Nesnášim ten pocit, když dočtu knížku a pak nevim co dál, pocit naprostý otupělosti se stupňuje. Vlastně si v tuhle chvíli uvědomim, že já nejsem žádnej hrdina, kterej dosáhne happyendu.

A co pak? Pak začnu balit celej svuj život do krabic a budu se užírat pocitem, že za pár dní budu naposled procházet tim bytem, kterej jsem dvacet let považovala za domov. A pak se zavřou dveře.

Kakance

19. července 2011 v 0:47 | chro chro |  Šuplík marihuany (dementní postřehy)
Do šuplíku přidávám pár postřehů:) jsem na starym kompu - nevim, kde jak a co píšu, protože ta klávesnice sucks a mezerník taky (je zničenej z icytowera:D).
Sobota, normální rumobraní na námku, pak najednou trš, jedem pryč (opitý) a řídí taky jeden opitej, vzadu na sedačce 4 - já mrtvá a tichá, bojim se a "buduju si slušnej profil" před řidičem, kterej stejně vypadá, že je mu všechno jedno. Přijedem, panáky a "romantická noc" - ten měsíc, dělej, pijem na krásnou romantickou atmosféru!
Dále zážitky "uuuuž znáš Honzu?!" "haha, haaave you met Ted?!", hoši nemohli.
"prosimtě, nesahat. JAK TI TO MÁM JINAK ŘÍCT? NEHRABEJ NA MĚ A PADEJ".
"Když já nevim, jak se dostanu domu." "jedeš s náma." "vejdu se?" "ne, jestli nás chytnou, tak má M. po řidičáku" "můůžu jet s váma?" "pojeď" SRNKA "au" "hele díky, mít víc než dvě koruny, tak ti dám na benzín"
Příjezd domů: 4:15, spánek započal: 4:45, vstávání: 7:00, práce po ránu: zvratkůhodná, ale dala jsem.
Mazance, lívance, dělají se po nich pěkné ka-kan-ce!

Kiks-day

15. července 2011 v 14:51 | chro chro |  Black Holes
Ráda bych vám, mým imaginárním čtenářům, popsala můj včerejší kiks-day.
09:15 - přišlo mi 10 (slovy deset) esemesek od kamarádky. Každá esemeska pípla a poté dvakrát zavibrovala. Krásné vzbuzení.
10:55 - můj přenosný radiátor (čti notebook) začal blbnout.
12:30 - zjistila jsem, že nemám co jíst k obědu.
15:50 - můj přenosný radiátor doblbnul a já byla nucena ho donést na opravu. (V tomto bodě musím dát mému dni malé plus: hezký prodavač v tom nějakym ehm...kompo-obchodě).
18:30 - sestřenka se mě zeptala, zda-li je moje mikina nová. Ne, není nová, pouze vypraná v perwolu, odvětila jsem. Bohužel jsem perwol v mé kabelce nenašla a nemohla to tedy dostatečně demonstrovat.
18:45 - dojeli jsme do kina (cca 23 km od našeho městečka) a zjistili, že lístek je až na zítřek (tedy dnešek). Museli jsme zase jet zpět s odtrhnutýma lístkama. Dnes budem doufat, že si nás ten tlustej chlápek u vchodu bude pamatovat a pustí nás i s těma odtrhnutýma lístkama doma.
22:35 - vylezla jsem z vany a místo pleťovýho krému na sebe napatlala tužidlo. Dnes tedy budu držet tvar v dešti, ve větru i na slunci.

Něco malého na závěr:

Umpalumpové!

13. července 2011 v 12:13 | chro chro |  Kouř cigaret (denní postřehy)
Užívání si prázdnin mě vyčerpává ve všech ohledech, hlavně v tom alkoholovym. Brigádu jsem opět tenhle rok nesehnala, takže jsem závislá na rodičích, nicméně bych na ni ani neměla čas. Budem se v sprnu stěhovat, dům ještě není úplně přestavený, takže si dokážete představit ty fofry a tak.
Včera jsem vyrazila ven na jedno nevinný lambrusco a hlavně na popovídání (a jak bývá u holek zvykem na postěžování) s drahou kamarádkou. Jenže pak mi volal K. že bere víno a že si pujdem někam sednout, takže jsme během našeho sezení do sebe naklopili dvě vína a jak bývá zvykem skončili v baru. Já s nim nesmim chodit pít! Kdykoliv jdeme na to naše "jedno", tak domu přijdu ráno, vylitá jak váza, jen padnu do postele a za pár hodin mě vzbudí skvělá bolest hlavy. Taky vám vždycky tak třeští hlava při každym kroku? Mám novou teorii umpalumpů, kteří mi v tý hlavě poránu tropěj exotickou párty ala Daniel Nekonečný.
Teď už jsem jakž takž probraná, takže jdu uklidit, pak si nakreslim obličej a poletim si koupit tu mikinu, na kterou koukám už dva tejdny.


Peace, love, empathy a málo aktivní umpalumpy!

Jamal, pastevec hlemýžďů

10. července 2011 v 16:15 | chro chro |  Šuplík marihuany (dementní postřehy)
Dneska se vrátila trochu jetá, trochu unavená, trochu opilá a trochu mokrá z festu v Přeštěnicích. Celej víkend vedra, ovšem včerejší íhásuperkůl bouřka tomu dodala korunu, celou noc jsem ležela na zemi ve tvaru Alp a poslouchala hromy, déšť a čekala, až na mě spadne strom nebo stan. Nicméně jsem si to užila a to je hlavní!

Víííťo, Víííťo, Vííííťo, vstáveeeej! Holky nebojte, on se zase probere.

Otíííííku, Otííííku! Spíííš? Teď už ne, co? Otííííku, Otíííííku, Otííííku (ticho). Cože? Ty mě zbiješ?

Tyč.......trubka.......tyč.........trubka. Seru na to, je to na mě moc rychlý.

To je ale pohodička, co? To je ale pohoda.

No a na tý malý stejdži teď hraje nějakej hip hop. Já tam přijdu, plivnu jim pod nohy a víte co řeknu? TFUJ!

Taak. To je poprvý, co jsem spal ve stanu v pláštěnce.

To jsou rolexky? Ne, to jsou hodinky.

Tak to bylo velice sofistikované.

Víš co jdu dělat? Kouřit. A víš proč? Protože máš tu možnost.

Vanilla sky: we are from Italy! We can make pizza from nothing. Wait! Pizza or piča?!

Macháček: my jsme taneční striptýzová kapela!

Macháček: chcete punkovou písničku?
Joo!
M: CHCETE PUNKOVOU PÍSNIČKU?
JOO!
M.: škoda, že žádnou nemáme.

I love you! Fuck you!

Macháček: další koncert máme koncem července, tak koukejte přijít, vy svině.

Prostě miluju festivaly! Miluju tu atmosféru, miluju tam ty lidi. Kde jinde k vám přijdou dva cizí chlapci, začnou vám čuchat ke krku, pak znalecky pokývou hlavou a jdou dál? Kde jinde k vám přijde jinoch, vezme vám tvář do dlaní, usměje se a jde dál? Kde jinde je hlavním heslem hovno? Tak, právě jsem v přípravné fázi "těšení se na Sázavu!". Olé.

Somewhere over the rainbow

4. července 2011 v 17:36 | chro chro |  Black Holes
Můžete mi říct, proč všichni sborově nadávaj na počasí? Vždyť je to skvěle uklidňující...sedíte si doma, hrnek čaje/sklenka vína v ruce, koukáte do blba, puštěná fajn muzika a vy slyšíte déšť dopadající na střešní okno. Krása. A je to krása i když jste venku, dokud vám teda nezačne týct do bot...to jsem pak protivná hodně.
Víkend jsem strávila s bývalýma spolužákama na chatě a bylo to dvěma slovy kouzelně vyčerpávající. Hlavou se mi promítaj různý zážitky těch dvou večerů a i když jsem téměř nespala, tak jsem si to užila na plný pecky. Například nápad jít se koupat do bazénu totálně pod obraz v jednu ráno a následný zážitek, jak nás po kempu honí majitel, abysme tam fakt nešli. Nosení korunky na hlavě jako označení toho, kdo řekl nějaký památný "hovno". Ranní kouření v chatce a pouštění si šmoulů. Tulamorka pod autem. Sobotní půst, protože nebylo co jíst. Déšť, zima. Silně přiteplený tanečky. Pití vodky a vína najednou. Za všech okolností a všemi způsoby hraní aktivit. Poopilecká hra "hádej na co myslim" "Majkl Džeksn" "jo". Připálený grilování. A pak památná písnička akce somewhere over the rainbow.