Listopad 2013

Pořád jsem čuně. Ale mám plán.

8. listopadu 2013 v 0:28 | chro chro |  Kouř cigaret (denní postřehy)
Hm, po týdnu totálních hormonálních výkyvů - here's my adress, so kill me maybe (pořád se tomu svýmu vtípku směju. i made me laugh) - kdy jsem se nechtěla zvedat z postele, ale čůrání mě nakonec přece jen donutilo, nastává ten klidný týden (nepočítám, že jsem zvracela jak alík děsně dobrou pizzu a zjevně zase dělala ostudu), nastávají ty večery, kdy ležím celkem v klidu v posteli (ovládám své pocity a snažím se být rozumná a nemyslet na svou paranoiu a katastrofy, která ta paranoia vyvolává. a vůbec snažím se uspořádat si hlavu. ne nejde mi to. a ano, ta závorka už je dlouhá) a cpu se smaženym jídlem s tatarkou jak největší prase, a sleduju gilmorky a ano, brečim u nich, ale všechno je tak nějak svým způsobem fajn. V podstatě to asi taky neni uplně dobře, ale po delší době cítim, že jsem přece jen dospěla ke stavu, kdy jsem sama sebou a snažím se neviset na onom jednom nejlepšim kamarádovi. Visim na něm pořád, ale poslední dny přemýšlení (ať už v hormonálních výkyvech, nebo v práci při usmívání se na lidi, nebo v bloumání po městě) mi daly celkem dost prostoru k nějakýmu závěru. Teď si držim palce, aby to tak nějak vyšlo a já neskončila totálně v háji jako - vau už to bude skoro rok - po rozchodu. Tohle si zařídim jinak a líp. Doufám.
A to, že jsem dneska šlápla do chcánek je třešnička do hrobu. Nebo taky hřebík na dortu.:)
A pokud jde o mou závorkofílii, tak pardon, sama se v ní (i sobě) ztrácim, takže občas mluvim sama proti sobě. Ale to byste si (možná) zvykli.